Naruto - Sasuke-virtual

Hlavně se nehádejte řekla Sango a ještě jednou jim zamávala.Ano abyste se náhodou nezabili navzájem dodal Miroku.Nebojte, budeme se snažit,teda aspoň já.řekla a hodila po Inuyashovi varovný pohled.Co na mě tak zíráš? obořil se na ní a raději skočil do studny.Kagome svým přátelům zamávala a vskočila za Inuyashou.Ani ne za minutu se ocitli v Kagomině světě.Jsi si jistý že tu chceš zůstat? zeptala se Kagome,když se blížili k jejímu domu.Mě je to jedno,ale kdybych zůstal na druhé straně,nejspíš bych se musel zase porvat s nějakým démonem a to už mě nebaví, taky si potřebuju odpočinout,už tam toho mám plný zubi.Mávl rukou směrem ke studně,odkud přišli.Kagome jen zavrtěla hlavou.Mami sem doma!křikla,ale dům byl podivně tichý.Hm, přistoupila k lednici a ztrhla vzkaz,který na ni vysel.Mamka a děda jeli na nějakou výstavu bonsají,vrátí se až pozítří a Souta zase spí u svého kamaráda,máma píše,že by mi tu stejně byl na obtíž.Zasmála se,byla ráda,že je konečně zase jednou doma sama a že navíc nemusí dávat pozor na bratra.Pak se zarazila.No jo poškrábala se na hlavě.Ale já tady nejsem přece sama.řekla neurčitě,ohlédla se,ale Inuyasha už s ní v kuchini nebyl.Protočila oči v sloup,to byl jeho styl,vždycky bez varování zmyzet.Vyšla nahoru do svého pokoje,otevřela dveře a strašně se lekla,protože na okně seděl Inuyasha a překvapeně mrkal.Co tu děláš?! Tohle je můj pokoj, moje soukromí,mohl si mi říct že sem deš, nebo ještě líp,mohl si se zeptat,jestli sem můžeš! řekla pohoršeně,Inuyashu to nějak nevzalo.Feh,co ty to bys měla jaký soukromí?Co myslíš že bych tu mohl vidět tak zajímavýho?řekl s pochybným výrazem na tváři.Feh to je jediný co umíš říct,feh co já vím, co bys tu mohl vidět? Spoustu věcí,který bych si nejradějí nechala pro sebe! Inuyasha udělal uražený pohled.Jak kdyby mě něco takového zajímalo.řekl a raději vlezl oknem dovnitř.Když ti tak vadím,tak můžu jít klidně pryč,i tenhle tvůj svět je dost velkej na to,abych se mohl v klidu vyspat.řekl odměřeně a prošel kolem ní zase spátky dolů.Kagome se zamračila, že to vždycky musí skončit takhle, copak se s ním nedá rozumě mluvit?! Převlékla se do domácího a sešla dolů, našla Inu Yashu jak upřeně zíral na zapnutou televizi. "Co tam vidíš?" ptala se nevěřícně. Sedla si vedle něj na pohovku a málem z ní spadla. "Co to je?!" zařvala a začala lovit zpoza sedačky ovladač. Inu Yasha zvedl jedno obočí. "A to se ptáš mě? Tohle je tvoje, ne moje.." řekl a dál se díval, načež Kagome konečně ovladač vylovila a vypnula televizi. Inu Yasha zavrčel a naštvaně se na ní podíval. "Proč jsi to vypla?" mračil se, jak to uměl. "Na tohle se přece normální slušní lidé nedívají!" řekla a založila ruce v bok. "Jo? Tak proč to máte doma v televizi?" zeptal se a začal se naštvaně koukat úplně jiným směrem, než stála Kagome. "To já nevím, já to neovlivním, prostě to tam někdy je, ale u nás doma se na to nikdo nekouká! Je to úchylné a…." neměla Kagome slov. "No jasně, jasně." Mával Inu Yasha rukou. "Jednou za čas něco zajímavýho a ona říká, že je to neslušný." "Ale já mám pravdu, je to vhodný až…. Od 18-ti let, abys věděl!" Inu Yasha se na ní podíval jako na idiota. "Ale mě je daleko víc než 18 let, vždyť jen na stromě jsem visel 50 let!" řekl nabručeně. "Jo? Ale to se nepočítá!" řekla a šla televizi vypojit u ze zásuvky. "Počítá, závidíš, že je ti 15 a že se na to nesmíš koukat!" řekl Inu Yasha a nasadil výraz alá: A máš to! "Já a závidět?! Není o co stát, já se na porno dívat nepotřebuju, na to se dívají jen úchylové!" řekla zhnuseně a už toho měla tak akorát dost. "Chceš snad říct, že jsem úchyl?!" "Jo, přesně to chci říct." Řekla a ukázala na něj prstem. "Inu Yasho, tohle jsem si o tobě opravdu nemyslela, že zrovna tebe bude zajímat nepřístupný pořad." Řekla a chtěla odejít. "Nezapomeň, že pro mě je už přístupný." "Není! 50 let na stromě se nepočítá a nevymluvíš mi to! Vždyť jsi tam těch 50 let spal, to se vážně jako část života nepočítá." Řekla a tentokrát už raději zamířila do svého pokoje. Inu Yasha tam takhle seděl ještě půl hodiny, protože hrdost mu nedovolovala za Kagome přilézt, ale nakonec se rozhodl, že za ní zajde. "Kagome?" otevřel dveře. "ÁÁÁÁÁÁ, OSUWARI!!!!!!!!!!!" a Inu Yasha se ani nestihl vzpamatovat z šoku, z toho, co viděl a už byl na zemi.Kagome se zlostně přiřítila ke dveřím a zabouchla Inu Yashovi před nosem. Jejich další debata probíhala skrze zavřené dveře. "Inu Yasho! Nevíš, že se klepe, než se vstoupí do místnosti?! Tohle je strašný, kolikrát už se tohle stalo!" ječela a rychle sbírala nějaké oblečení, Inu Yasha jí totiž do pokoje vlezl právě ve chvíli, kdy si sundávala podprsenku. "Ale to jsou nehody!" obořil se na ní. "Nehody?! Nehody nejsou náhody, to bys měl vědět! Přijde mi, že mě šmíruješ, perverzáku!" "Cože?! Tak já jsem perverzák?! Určitě stojím o to vidět tě pořád nahou! Feh!" odfrkl si.¨ "Říkej si co chceš." Řekla a otevřela dveře, takže Inu Yasha jí spadl po zádech do pokoje, protože byl o ty dveře opřený. "Kde míníš spát?" zeptala se jen tak mimochodem. "Mě je to jedno, kdekoliv, kde na mě nebude pořád někdo řvát." Šlehl po ní naštvaným pohledem. Pak se začal tvářit ublíženě. "Ale přece musíš uznat, že …" zarazila se, Inu Yasha se na ní najednou díval úplně jinak. "Co je?" zeptala se potichu. Inu Yasha na ní hlěděl, ale nakonec řekl jen "Nic" a odvrátil pohled. Zavřela dveře a sedla si na postel, Inu Yasha si sedl na okno. "Když se zrovna nehádáme, nejsou ty společný chvilky tak špatný." Řekla svoji myšlenku nahlas. Inu Yasha se na ní překvapeně podíval. "Máš pravdu, můžu…" ukázal na postel, Kagome přikývla, Inu si sedl vedle ní až postel trochu vrzla. "Jsi dost těžkej, pode mnou ta postel nikdy nevrzla." Nastala pak chvíle ticha, během které Kagome přemýšlela. "Inu Yasho." Odhodlala se nakonec. "Hm?" otočil se k ní. "Můžu se tě zeptat na něco---osobního?" řekla vážně, Inu Yasha nasadil lhostejný výraz. "Klidně." Ale okamžitě stočil pohled stranou. "Ty a Kykio---no, měli jste spolu, někdy---něco?" nedokázala se zeptat normálně, bylo to velmi těžké. Inu Yasha se na ní zadíval, zrovna tuhle otázku nečekal. "Myslíš, jestli jsme spolu někdy spali?" Kagome přikývla, bylo to zvláštní, slyšet tuhle otázku zrovna od Inu Yashy, nikdy ho neslyšela mluvit o něčem takovém. "Vlastně, jo." Řekl popravdě a začal se dívat někam úplně mimo Kagome. Najednou v něm Kagome přestala vidět toho tvrdohlavce, nemožného psího polodémoního puberťáka, který se s ní co chvíli hádal. Vždycky si myslela, jak se chová dětinsky, ale na rozdíl od ní, už někoho měl. Doslova. A co umím já? Pomyslela si sebekriticky. Maximálně pořád někoho peskovat a poučovat. Inu Yasha není malý, i když se tak někdy chová. Navíc, v některých věcech, je i zkušenější. Nejsem tu ta paní nejchytřejší, ne, Inu Yasha je možná stejně tak rozumný jako já, jen to není moc vidět. Není snad vyspělejší než já? On už spal s dívkou a já? Já nic, v některých situacích se chovám skoro jako nějaká stará panna! Přeháním! Kagome chvíli mlčela--- "Nikdy mě nenapadlo, že jsi už někoho měl." Řekla a dívala se pod vlastní nohy. Najednou si byli tak blízcí jako ještě nikdy. Tohle bylo dost osobní téma a ona se tu o tom vybavovala zrovna s Inu Yashou! "Kagome, ty jsi ještě nikoho neměla, že?" zeptal se opatrně. Podívala se mu do očí a málem přestala dýchat. Viděla v nich něco, co tam ještě nikdy dřív nespatřila., snad nabídku---- "N-n-ne, neměla." Řekla a odvrátila pohled. Inu Yasha si poposedl těsně k ní. "Kagome, ale i když pro mě to bylo poprvé s Kykio, Kykio už je něco, co jsem pohřbil. Nerad vzpomínám na minulost." Řekl, chytil ji za bradu a natočil si jí k sobě. "Kagome, to co bylo je pryč, a to co je teď…."nechal ty slova vyznít do ztracena. Políbil ji, Kagome se nebránila. Není tohle to, co si vždycky tolik přála? Zažít vážného Inu Yashu, být si s ním hodně blízká…. "Kagome, já tě miluju." Řekl náhle a Kagome se zatmělo před očima. Na tohle tak dlouho čekala, najednou v Inu Yashovi viděla někoho jiného nebo z něj jen chtěla mít někoho jiného? Bylo to jedno, ale teď byl takový, jakého si ho přála zažít. "Inu Yasho…." Řekla a hlas se jí třásl. "Kagome, odpusť mi všechno co jsem ti kdy udělal, všechno co jsem ti kdy řekl, odpusť mi všechno v čem jsem tě kdy zklamal…." Řekl a objal ji. Nemohla uvěřit tomu, že ještě před chvílí se hádali jako malé děti a ani ne o pár minut později ji Inu Yasha vyznává lásku----splnil se jí její druhý největší sen a ten první---ten se jí možná splní dnes v noci.
"Někdy se umím chovat jako totální idiot." Řekl sklesle. "To ano, ale důležitý je, že si to umíš přiznat." Řekla a opřela se o něj. "Kagome----." Podíval se na ní. "Já už to nevydržím, vždycky když jsme byli sami, něco se semlelo, ale teď-je tu klid, nic se nemůže stát, jsme tu sami, v tvém pokoji a já ---." Nastala dramatická pauza. "Tě chci." Řekl nakonec. Kagome ho chytila za ruku. "Já tebe taky." "Ne třeba dalších slov." Řekl Inu Yasha. Jednu ruku jí dal na pas, druhou jí vjel do vlasů, začal jí líbat, nejdříve jemně, ale potom čím dál víc nabíral na hloubce a vášni. Jednu ruku jí dal pod hlavu, druhou prozkoumával její tělo. Poznával na ní každý detail, ona se ze začátku moc nezapojovala, ale po chvíli mu vše začala oplácet. Nějakou náhodou zabloudila k jeho uším, hrála si s nimi, vlastně takhle přišla na jednu z Inu Yashových erotogenních zón. Sundal jí tričko, ona jemu košili. Všechny zábrany byly rázem ty tam. Pohrával si s jejími ňadry, zapojil jazyk-s ním to uměl velmi dobře, možná za to mohlo i to, že byl psí polodémon. Po pár minutách už všude kolem Kagominy postele leželo jejich poházené oblečení, místností se rozléhalo hlasité funění-to měl na svědomí Inu Yasha, Kagome byla vesměs potichu. "Kagome?" zeptal se neurčitě, když měla na sobě jen kalhotky. Kagome nebyla schopná slova, jen kývla, sundal jí je a odhodil kamsi za sebe. "Kagome, jak jednou začnu, už se nedokážu zastavit, budu se snažit, aby tě to nebolelo, ale--." Kagome ho rázně utnula. "Dělej." Řekla pevně rozhodnutá. Vnořil se do ní, zatnul jí drápy do ramen, jí to vůbec nevadilo, právě naopak, ještě víc ji to vzrušilo. Inu Yasha se v ní začal pohybovat, nejdřív pomalu, ale pak zrychloval, nebral na vědomí ani to, jak Kagome křičela. Démon v něm se dral kupředu a lidskou část svého JÁ nechával daleko za sebou. Teď pro něj bylo nejdůležitější jeho vlastní uspokojení, měl jasný cíl, jeho boky se pohybovaly v nejrychlejším rytmu, v jakém mohly, Kagomin křik se z bolestivého změnil na slastný. Inu Yasha přestal vnímat všechno kolem sebe, teď byl jen on a Kagome, přesto slyšel Kagomin křik jakoby z velké dálky. Cítil, že brzy už to přijde, nevěděl, jak je na tom Kagome, ale to mu bylo v tu chvíli jedno. Démonní instinkt, démonní pud ho hnal kupředu. Funěl jako při maratónu, Kagome už jasně cítila, že Inu Yasha každou chvílí dosáhne vrcholu, ona sama na tom nebyla jinak, avšak k jejímu dosažení vrcholu by musel Inu Yasha vydržet ještě o trochu déle. Prohnul se, zatnul jí drápy do ramen tak, až jí začala téct i krev a hlasitě zhluboka zavyl. Kagome se lekla, ale také jí náhle došlo, že Inu Yashovo vytí můžou slyšet sousedi a mohli by se podivit, co se u ní doma děje. Nedej bůh, mohli by se zeptat paní Higurashi, až se vrátí, co se v domě dělo--- "Inu Yasho!" křikla. Ten už jen dovýjel. "Co?" jakoby se probudil s transu. "Kagome!" lehl si na ní skoro celou vahou a hlasitě oddechoval. "Inu Yasho, co to bylo?" ptala se vážně. "Co co bylo?" zeptal se, jakoby se ještě před chvílí nic nedělo, jakoby právě teď přišel jen tak na návštěvu. "To vytí!" řekla s vystrašeně. "Jo ty myslíš moje vytí… nemohl jsem si to odpustit, neovládl jsem se, musel jsem všem psům v okolí sdělit, co jsem v sobě dusil." Kagome nechápavě pozvedla jedno obočí. "To člověk nikdy nepochopí, nemůže." Mávl rukou. "Hm." Řekl zamračeně. "Inu Yasho, v jednu chvíli---mi přišlo, jakoby jsi byl někde daleko ode mě. Přirovnala bych to k tvé proměně v démona." Řekla neurčitě a zamyšleně. "Kagome, tohle už neřeš, v některých ohledech mě ještě docela neznáš, to si musíš přiznat. Mno a jestli jsem byl moc---bezohledný, tak se omlouvám, ale chci říct, se mnou je to tak trochu něco jiného než s normálním člověkem, někdy si připadám jako rozdvojená osobnost. Člověk ve mně mi většinou radí správnou věc, ale démon ve mně bývá někdy silnější a doslova ho překřičí. Pak někdy dělám věci, které bych normálně udělat nechtěl."Řekl sklesle. "Inu Yasho, ať už je to s tebou jiné než s normálním člověkem nebo ne je mi to úplně jedno, já jsem ráda, že poprvé to bylo s tebou. Já nikoho jiného nechci." Řekla rozhodně. Inu Yasha nasadil lehký, nejistý úsměv. "Kagome, ze všech lidí na světě mě takového, jaký doopravdy jsem viděla a chápala jen má matka, ty a Kykio." Řekl to poslední slovo opatrně. Kagome přikývla. "Ale Kykio už pro tebe opravdu neznamená tolik co dříve, nebo ano?" zeptala se nejistě. "Znamená pro mě mnohem míň než dřív, ale není mi úplně ukradená. Kagome, ale chci abys věděla, že teď jsi na prvním místě ty." A potom si usnuli v náručí.


4.část

a taky poslední Kdosi váhavě zaklepal na dveře pokoje. "Kagome?" ozval se nejistý hlásek a když se dlouho nic neozývalo, vstoupil do Kagomina pokoje. "Kagome!" vykřikl leknutím a Kagome se prudce posadila, přímo ze spánku. "Co?" promnula si ospale oči a když viděla svého mladšího bratra a uvědomila si, ž eje stále nahá, rychle se přikryla. "Co tu děláš?!" vykřikla se zpožděním. "Kde máš pyžamo?" zeptal se překvapeně Souta, rudý až za ušima. "Co tě to zajímá?! Hlavní je, že jsi bez zaklepání vtrhl do mého pokoje!" ječela Kagome, teď už důležité části těla bezpečně zakryté peřinou. "Ale já klepal!" řekl důrazně. "Že jsem nic neslyšela!" řekla Kagome a najednou se začala nervózně rozhlížet po pokoji, jakoby něco hledala, taky že ano-Inu Yashu. "Když jsi tak tvrdě spala, tak jsi to nemohla slyšet, já se jen chtěl zeptat, jestli může Keitaro spát dneska u nás, když jsem u něj včera spal já." Řekl nabručeně Souta. "Mě je to jedno, hlavně už padej z mýho pokoje!" řekla a ukázala na dveře. Souta odešel jako zpráskaný pes, rozhodně nechtěl svou sestru vidět takhle… a neměl rád, když se na něj zlobila, ale musí přece vidět, že on za nic nemohl! Byla to jen nehoda…. Pomysle si. "Inu Yasho?" zeptala se nejistě Kagome, když v pokoji osaměla. Nikde dikdo, pokoj byl tichý. "Kam mohl zmizet a hlavně kdy? Proč mě nevzbudil? A kdy odešel?" ptala se nahlas sama sebe, byla zklamaná, ale na druhou stranu byla ráda, že je Souta neviděl spolu v posteli… Vstala a raději se co nejrychleji oblékla. Ještě jednou hledala Inu Yashu, ale nikde v domě ho nenašla. "Hm, Souto, nemohl bys u Keitara zůstat i dneska? Já bych ráda odešla…." Vrtěla se Kagome, když se Souty ptala. "Mno, opravdu můžu?" a když Kagome přikývla, souhlasil. "Ale pak ho pozvu k nám taky aspoň na dvě noci." Řekl a kagome řekla jen "Jasně." Doprovodila Soutu k jeho kamarádovi, poprosila maminku Keitara, jestli by ještě jeho bratra nepohlídala a ona nadšeně souhlasila. Byla to moc hodná paní a měla ráda děti, měla jenom Keitara, ale moc ráda se dívala na to, jak si její syn hraje ještě s nějakým jiným dítětem. Kagome spěchala, nemohla se dočkat, až se zeptá Inu Yashy, proč se tak záhadně vypařil. Proskočila studnou, vylezla na druhé straně a ani ne za hodinu už našla Shippa. "Ahoj Shippo." Řekla zadýchaně. "Kagome!" zakřičel malý lišák a vrhl se jí kolem krku. "Neviděl jsi Sango a Miroku?" ptala se naléhavě. "Viděl, ale teprve dneska ráno, vyhodily mě, prý ať nedolejzám." Řekl sklesle. Kagome ho přišlo líto. "Teda ti jsou zlí." Řekla chápavě. "A Inu Yashu jsi viděl?" ptala se jen tak mimochodem. Shippo zavrtěl hlavou a zvědavě Kagome sledoval. "Vždyť byl s tebou ne?" ptal se a vypadalo to, že ho moc zajímá, co se zase mezi nimi dvěma stalo, Shippo si myslel, že se zase pohádaly. "Pomůžeš mi ho najít?" Shippo rychle souhlasil a tak se vydali na průzkum. "Nikde tu Inu Yashu necítím." Řekl zamyšleně Shippo. Kagome si nahlas povzdechla. "Au!" zavřeštěl Shippo. "Au!" a znovu, někdo po něm hodil už dva kameny. "Au! Au! Au! Au! Au! Au!!!!" ječel a pobíhal sem a tam, někdo ho doslova zasypával kamennou palbou. "Kagome!" ječel a zmizel za křovím, jeho křik utichal, až se ztratil úplně. "Inu Yasho?" zeptala se vědoucím tónem a zamračená Kagome. "Ano?" vylezl Inu Yasha z křoví, na tváří american úsměv a sklepával ze sebe suché listí. "Osuwari." Inu Yasha chudák spadl přímo na hubu, tohle od Kagome nečekal. "Tohle jsi mu dělat nemusel" řekla vyčítavě. Inu Yasha se škodolibě zasmál. "Kdyby nás ten malej …." "Osuwari." Řekla suše a šla dál. "Co jsem zase udělal?!" vztekal se, když vstal a doběhl jí. "Vím jak jsi mu chtěl říct, nevím, proč musíš mít tajnosti zrovna před Shippem, tohle by jsi mu snad říct mohl ne?" "Feh, zase by měl ty hloupý fětský narážky." Odfrkl si Inu Yasha. Čísi oči se zablýskly v křoví. "A Inu Yasha miluje Kagome a Inu Yasha miluje kagome!" ječel Shippo a skákal až mu liščí ocas létal nahoru a dolů. "Grrr." Načež ho Inu Yasha praštil pěstí po hlavě. "Osuwari rekla kagome.

Za různé textové chyby se omlouvám